Přečtěte si o deseti případech, které významně ovlivnily dění ve světě či v České republice a v Československu.
Aféra Watergate
V roce 1972 se odehrálo něco, co dramaticky ovlivnilo celé Spojené státy americké. Skupina lidí vyslaná čelními funkcionáři Republikánské strany se za účelem instalace odposlechu vloupala do komplexu Watergate, sídla Demokratické strany. Nebudeme situaci popisovat detailně, jen se pozastavíme u jejích právních důsledků.
Nejdříve byla odsouzena pětice mužů, kteří se své vniknutí do objektu snažili zamaskovat jako pokus o loupež. Za tu dostali trest, navíc jim soud přičetl i instalaci odposlechů. Poté se dalo do pohybu soukolí vyšetřování a soudních řízení, které významnou měrou pomohli dát do pohybu i novináři deníku Washington Post Bob Woodward a Carl Bernstein. I díky jejich iniciativě se podařilo odsoudit několik blízkých spolupracovníků prezidenta Richarda Nixona za spiknutí, zosnování vloupání a maření vyšetřování. Posléze měl začít soud se samotným Nixonem, nicméně jeho nástupce v úřadu Gerald Ford jej plně omilostnil.
Soud s O.J. Simpsonem
V roce 1994 měl Simpson, legendární hráč amerického fotbalu, údajně zavraždit svou ženu Nicole. Řada nepřímých důkazů svědčila proti němu, dokonce se objevilo podezření, že jeho právník mu pomáhal zahladit stopy vraždě. Vyšetřovatelům se ovšem nepodařilo nalézt žádné usvědčující přímé důkazy. Vynesení rozsudku přenášela celostátní televize.
Případ Rosy Parksové
V prosinci 1956 odmítla dvaačtyřicetiletá černošská švadlena Rosa Parksová uvolnit místo bělochovi, ačkoliv podle vyhlášky alabamského města Montgomery to měla učinit. Za svůj čin byla vyšetřována policií a musela zaplatit pokutu, ovšem vyvolala tím vlnu protestů, které vyústily ve verdikt amerického soudu, jenž označil segregační vyhlášku jako protiústavní a zrušil ji.
Případ Rodneyho Kinga
Jedné noci na začátku devadesátých let strojírenský dělník Rodney King ujížděl pravděpodobně pod vlivem alkoholu policejní hlídce. Ta ho zastavila a čtyři policejní důstojníci ho hodlali zadržet. King se ovšem vzpouzel, a tak policisté museli použít sílu, možná až nepřiměřenou. Podle soudu dva z nich při svém počínání překročili přípustné meze a museli do vězení. Poškozený navíc na státu Kalifornie vysoudil značnou sumu peněz.
Aféra Thulegate
Koncem šedesátých let havaroval americký bombardér u grónského městečka Thule. Vyšlo najevo, že měl na palubě jaderné zbraně, ačkoliv jejich přítomnost byla nadřízenými dánskými orgány v Grónsku zakázaná. Američané tvrdili, že letoun se dostal do oblasti jen kvůli pokusu o nouzové přistání, nicméně při vyšetřování se zjistilo, že Američané s nukleárními hlavicemi létali nad Grónskem minimálně dvakrát denně. Dánská vláda nakonec, aby nevyvolala diplomatickou roztržku, celou situaci označila jako nedorozumění způsobené špatnou komunikací dánské strany s USA.
Případ Jiřího Kajínka
Pražský podnikatel Vlasák si údajně najal Jiřího Kajínka na vraždu vyděrače Štefana Jandy. Kajínek proto měl několika výstřely z pistole zabít Jandu a jeho osobního strážce, druhého bodyguarda těžce ranil. Tímto činem si vysloužil trest doživotního odnětí svobody a také obrovskou popularitu. Případ ovšem obestírá řada nejasností.
Trestné činnosti se Jiří Kajínek dopouštěl již dříve. V roce 1974 se jako nezletilý dopustil krádeže, následovala vykrádání chat (1982) a bytů (1985). Při zatýkání za poslední zmíněný delikt navíc zranil tři policisty železnou tyčí. V roce 1990 se dostal na svobodu díky amnestii, ovšem zakrátko putoval zpět za přepadení policistů a krádež jejich vozu. Během přerušení trestu uprchl a údajně spáchal svůj nejslavnější zločin.
LTO
V první polovině devadesátých let přišel stát na daních o desítky miliard korun díky různému pojmenování jedné látky. Motorová nafta a lehké topné oleje podléhaly jiné výši zdanění, ačkoliv fakticky mezi nimi nebyl rozdíl. Úřady proti této praxi mohly zasáhnout dříve a intenzivněji, nicméně jejich aktivitu brzdily tehdejší politické špičky.
Případ Leopolda Hilsnera
Na přelomu 19. a 20. století probíhaly procesy s Leopoldem Hilsnerem. Měl údajně zavraždit mladou dívku, to se ovšem nepodařilo přesvědčivě dokázat. Do Hilsnerovy obhajoby se zapojil i T. G. Masaryk. Vzhledem k velké ztrátě krve oběti a faktu, že na místě činu nebylo v okolí nalezeno příliš mnoho krve, vznikla domněnka, že jde o rituální vraždu spáchanou při příležitosti židovského svátku Pesach. Žid Hilsner byl odsouzen a uvězněn. Po propuštění si zahrál sám sebe v celovečerním filmu.
Jan Šafránek
V roce 1992 měl Jan Šafránek znásilnit dvě ženy, nicméně případ od začátku provázela celá řada nejasností a důvodných pochybností o jeho vině. Přesto si odpykal jeden rok ve vězení a definitivního očištění se dočkal až dlouho poté, co byl roku 2006 dopaden a odsouzen pravý pachatel. Šafránek se poté kvůli nespravedlivému uvěznění soudil se státem o 35 milionů korun, soud mu však přiznal odškodné ve výši několika set tisíc korun.
Číhošťský zázrak
Během mše při adventu roku 1950 se měl v číhošťském kostele na oltáři pohnout velký kříž. Podle vyšetřovatelů mělo jít o podvod faráře Josefa Toufara, který měl táhlový systém ovládat jeho koncem zakrytým květinovou výzdobou. Šlo ovšem o vykonstruovanou akci příslušníků StB, které ze lživého obvinění usvědčilo mimo jiné to, že během adventu je květinová výzdoba liturgickými pravidly zakázána.
Případ měl posloužit jako záminka pro zúčtování s katolickou církví. Vládnoucímu establishmentu vše zkomplikoval fakt, že Toufar se dlouho nechtěl přiznat k něčemu, co nespáchal, a na následky drsných výsledků brzy po zadržení zemřel.